Zimní válka
Home Třetí říše Volksstrurm 2.sv.válka - 1 etapa Fall Weiß Zimní válka Weserübung Fall Gelb Bitva o Británii Balkán Afrika 1940-43 Photo Album Rozhlas song A.H. Horst Wessel Lili Marlen Duce

 

 

Po sovětsko - německé dohodě z 31. srpna 1939 na základě níž bylo anektováno Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko přišlo na pořad dne sovětské rozpínavosti Finsko.

Sovětští představitelé se nejdříve pokusili vytvořit zdání snahy o smírné řešení. Nabídli Finům smlouvu o hospodářské a vojenské spolupráci (součástí bylo mimo jiné zřízení sovětské základny ve finském přístavu Hanko, právo na přesun sovětských jednotek po finském území, využití přístavu Petsamo a závazek podpory sovětského útoku na jakýkoli stát). Finsko na většinu požadavků samozřejmě nemohlo přistoupit, a tak Sovětský svaz zinscenoval tzv. Mainilský incident, který se stal záminkou k napadení Finska.

Finský stát rozhodně neměl velkou armádu - početná a technicky dobře vybavená armáda Sovětského svazu byla oproti finské doslova kolosem ( počet sovětských tanků, děl a obrněných vozidel byl stokrát větší než finských). Na straně Finska stála stála ovšem jiná výhoda - zima. Zaněženého terénu dokázaly malé a pohyblivé finské oddíly využít ve svůj prospěch.

Finové

 Back to Top

Průběh zimní války

30. listopadu 1939 překročily sovětské jednotky finské hranice. Proti početným sovětským jednotkám zde stály finské slabé pohraniční stráže. Sovětská armáda byla přesvědčena, že Finové nebudou klást velký odpor, a proto nebyly sovětské jednotky na zimu dostatečně vybaveny. Sovětské jednotky napadali finští partyzáni a malé vojenské oddíly, které byly dobře vybaveny na válku ve sněhu a zimě. Využití lyží umožnilo Finům velmi rychlý pohyb a bleskurychlý úder na nic netušící sovětské jednotky. Velkým sovětským problémem bylo také zásobování vojáků a koní. K dispozici měli murmanskou železnici, ale dodávky po této železnici byly nedostatečné a docházely nepravidelně.

Sovětský postup se zastavil na Karelské šíji, kde se nacházela finská obranná linie (Mannerheimova linie). V bitvách u Taipale a u Summy nedokázaly sovětské jednotky dostatečně využít převahy tanků a utrpěly vysoké ztráty. Finové pod velením maršála Mannerheima zformovali protitankové jednotky vyzbrojené ručními granáty a molotovými koktejly, které vhazovaly do nepřátelských tanků, kterým se podařilo proniknout obrannou linií.

Dalším tvrdým střetnutím byla bitva u Suomussalmi. Na toto město měla zaútočit 44. a 163. ruská divize. První útočila 163. divize, která se dostal až do města Suomussalmi, ale po finském protiútoku 11. prosince 1939 byla tato divize téměř rozprášena. 44. ruská divize byla po finském útoku obklíčena a zatlačena zpět. 6. ledna 1940 dostal její velitel povolení k ústupu, ale to již bylo příliš pozdě a divize byla zničena. V lednu 1940 se Finové snažili likvidovat obklíčené ruské svazky na vlastním území. Tato taktika uzavřených kotlů se nazývala Motti.

Sověti

Rusové se mezitím připravovali na nový mohutný nápor a doplňovali stavy vojáků a materiálu. Na scénu přišel nový ruský velitel. Dosavadní generál Mereckov byl vystřídán ve vedoucí roli maršálem Timošenkem, který dostal rozkaz, aby Finsko porazil za každou cenu. 1. února začal útok kobercovým bombardováním finského týlového zajištění sovětskými letadly. 6. února proběhl hlavní útok. Tři sovětské divize se 150 tanky se zaútočily na úseku 8km fronty. Finové vzdorovali jen s vypětím všech sil a 14. února na rozkaz maršála Mannerheima se Finové stáhli o 3 až 15 km do vnitrozemí. 8. března proběhly velmi těžké boje v prostoru řeky Tali, kde Sověti prolomili finskou obranu. Již 6. března však finští vyjednávači odletěli do Moskvy, aby se obnovily rozhovory o mírovém uspořádání. 13. března ve 12:00 byly boje mezi finskými a sovětskými jednotkami zastaveny a v platnost vstoupilo příměří.

Mannerheim

Důsledky zimní války

Finové se sice po tvrdých bojích vzdali, přesto však celému světu ukázali, že se i malý stát s omezenou armádou při dobré taktice a díky omylům protivníka dokáže ubránit útoku vojenské mocnosti. Že Sověti nepočítali s tak tvrdým odporem ze strany Finů dokládá také výrok pozdějšího prezidenta SSSR Nikity Sergejeviče Chruščova: "Nám stačí zvýšit hlas a Finové poslechnou. Kdyby to nefungovalo, jednou vystřelíme a Finové se s rukama vzhůru vzdají.". Takto uvažovala většina vyšších funkcionářů a generálů SSSR.

červeně - uzemí zabrané SSSR

Zimní válka také poukázala na neschopnost západních států reagovat na sovětskou hrozbu. Všechny západní státy se postavily na stranu Finska avšak kromě menší materiální pomoci se konfliktu nijak nezúčastnili. Jednak díky válečné situaci (v roce 1940 Německo napadlo Norsko a Dánsko) a pak také kvůli nepřipravenosti. Nejvíce vojenské pomoci a materiálu (od USA získali Finové letouny Brewster Buffalo a od Velké Británie letouny Bristol Blenheim) se Finsku dostalood svých sousedů Švédska (8 000 dobrovolníků), Norska (800 dobrovolníků), Dánska (800 dobrovolníků) a také od vzdáleného Maďarska (450 dobrovolníků).

 Back to Top